Vznik refluxní choroby jícnu je dán nerovnováhou mezi faktory agresivními – útočnými a defenzivními – ochrannými. K faktorům agresivním je řazeno složení gastroezofageálního refluxu, u kterého hraje hlavní roli koncentrace kyseliny solné, dále pak přítomnost žluče a enzymů ze slinivky břišní. Těmto faktorům mohou napomáhat hiátová kýla, porucha vyprazdňování žaludku, nedostatečné domykání vrátníku a návrat dvanácterníkového obsahu do žaludku. Klíčovým momentem vzniku refluxní choroby je délka styku jícnové sliznice s vracejícím se žaludečním obsahem.

Z ochranných faktorů působí: 1.antirefluxní bariéry (nejdůležitější součástí je dolní jícnový svěrač), 2. očista jícnu od obsahu, kde působí gravitace, jícnové stahy a očista spolykanými slinami) a 3.tkáňová rezistence – tj. odolnost sliznice k nepříznivým vlivům.

Jak je diagnostikována?

Podezření na onemocnění nejčastěji vzbudí příznaky sdělené pacientem.Onemocnění se projevuje příznaky jícnovými a mimojícnovými. Z jícnových příznaků jsou uvedeny nejtypičtější.

• Pálení žáhy (pyróza) je vnímáno jako pálení za hrudní kostí, které se pohybuje z břicha směrem ke krku. Nejčastěji se objevuje po jídle.
• Regurgitace je snadné vtékání žaludečního obsahu do jícnu a úst.
• Dysfagie (obtížné polykání) pocit uváznutí sousta v jícnu.
• Bolest při polykání (odynofagie) umístěná za hrudní kostí.
• Globus je popisován jako pocit cizího tělesa v krku, bez prokázané příčiny.
• Bolest na hrudi bývá nejčastěji spojována s onemocněním srdečním, ale stejně se může projevovat i jícnové onemocnění.

Část nemocných s refluxní chorobou je zcela bez příznaků (asymptomatická). Zejména se to týká nemocných ve vyšším věku a onemocnění se projeví až komplikacemi.

Z mimojícnových příznaků se mohou objevit, např.: pocit suchosti v krku, pálení v ústech a ztráta chuti, chrapot, chronický kašel, noční kašel, záněty průdušek i astma.

Po zjištění subjektivních údajů pacienta, je možno přistoupit k vyšetření a to v první řadě k endoskopii, kdy je do jícnu zavedena ohebná trubice s optikou. V některých případech napomůže odběr drobných slizničních vzorků s následným vyšetřením. odebrané tkáně pod mikroskopem. Jindy je vhodné vyšetření rentgenové nebo změření kyselosti obsahu zatékajícího do jícnu v průběhu 24 hodin (pH-metrie).

Jaké jsou možné komplikace?

Komplikacemi refluxní choroby jícnu (obvykle erozivního jícnového zánětu) mohou být: zúžení – striktura, vředy, krvácení, a tzv. Barrettův jícen. Barrettův jícen přeměna slizničního povrchu směrem k buňkám, které se při dlouhodobém neléčeném průběhu mohou přeměňovat v buňky nádorové. Diagnóza Barrettova jícnu je možná pouze na základě mikroskopického vyšetření vzorků sliznice jícnu.

Jak ji léčit?

Možnosti léčby refluxní choroby jícnu spočívají v současné době ve: 1. snížení objemu a účinnosti žaludečního obsahu, tedy ve zmenšení škodlivého vlivu refluxátu (zejména žaludeční kyselosti) nebo ve 2. zvýšení jednoho nebo více jícnových ochranných mechanismů: a. zlepšení domykání dolního jícnového svěrače, b. zvýšení jícnové očisty, c. ochraně jícnové sliznice, d. zvýšení tkáňové odolnosti. O léčbě konzervativní či chirurgické musí lékař rozhodnout pro každého pacienta individuálně. Prognóza onemocnění je při dostatečné léčbě dobrá. Dostatečná léčba zlepšuje kvalitu života nemocných na úroveň normální populace.

Léčba zahrnuje: 1. režimová opatření a léčbu 2. medikamentózní, 3. chirurgickou a 4. endoskopickou.

• Režimová opatření
  Režimová opatření jsou vždy základem. V prvé řadě je nutné poučení pacienta o příčině choroby a faktorech, které mohou reflux vyvolat. Nemocní by měli znát opatření, která mohou jejich potíže zlepšit. Režimová opatření zahrnují změny ve stravovacích zvyklostech, dietní omezení, docílení ideální tělesné váhy. Je nutné snížit objem žaludečního obsahu, čehož je dosahováno příjmem malých porcí jídla v kratších intervalech. Stejně je nevhodné polehávání po jídle a "noční přesnídávky". Různá jídla a léky zhoršují reflux snížením tonu dolního jícnového svěrače, zhoršením vyprazdňování žaludku, nebo přímou iritací jícnové sliznice. Je potřebné dle individuální snášenlivosti vyloučit proto některé potraviny (cibule, česnek, čokoláda, čerstvé pečivo, tuky, peprmint) a nápoje (alkohol, cola, čaj, džusy, zejména citrusové a rajčatový, káva). Je nutná znalost léků, které snižují tonus dolního jícnového svěrače (anestetika, anticholinergika, benzodiazepiny, beta blokátory, blokátory kalciového kanálu, dopamin, opiáty, progesteron, prostaglandiny E1 a E2, teofylin, a další). Napětí dolního jícnového svěrače snižuje i nikotin. Přímý dráždivý účinek na jícnovou sliznici mají, zejména při již přítomném zánětu, "kyselé" potraviny (jako např. citrony a rajská jablka) a alkohol. Pokud je to možné, je zapotřebí se vyvarovat i situací, kdy dochází k dlouhodobému zvýšení nitrobřišního tlaku (např. těsnému oblečení) a stavům spojeným s opakovaným ohýbáním, předkláněním a zvedáním břemen. Důležitým opatřením je zdvižení hlavové části lůžka, protože reflux vleže je doprovázen nedostatečnou očistou a účinek gravitace odpadá. Stejně podstatné je snížení tělesné váhy.
• Medikamentózní léčba
  Konzervativní léčba je: místní a systémová. Jsou užívána zejména: antacida, prokinetika, antagonisté H2 receptorů a inhibitory protonové pumpy. Refluxní choroba jícnu je chronické onemocnění, při kterém po ukončení léčby, dochází u většiny pacientů k symptomatickému a/nebo endoskopickému vzplanutí (u 50-80 % pacientů k němu dojde do 6-12 měsíců po ukončení léčby). Objeví-li se po skončení léčby jen příznaky, je to obvykle i ukazatelem endoskopického vzplanutí a nemocný vyžaduje dlouhodobou léčbu. V případech, kdy nemocný neodpovídá na konzervativní léčbu, je kandidátem na chirurgickou antirefluxní léčbu.
• Léčba chirurgická
  Chirurgická antirefluxní léčba (klasická či laparoskopická) je indikována: 
  • Při selhání nebo nedostatečné odpovědi na konzervativní léčbu.
  • U nemocných kteří odmítají dlouhodobou konzervativní léčbu a upřednostňují chirurgický výkon.
  • Při přetrvávajících nebo těžkých komplikacích jícnových i mimojícnových.
  • V určitých (přesně určených) případech Barrettova jícnu.
• Léčba endoskopická
  Zatím není v naší republice zavedena jako rutinní metoda.